Vypořádání SJM po rozvodu – věci již neexistující

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 22Cdo 3110/2010

Podmínkou vypořádání věcí v řízení o vypořádání společného jmění manželů je to, že v době rozhodnutí soudu existují a že v době zániku společného jmění tvořily jeho součást. Jen jestliže jeden z bývalých manželů nakládal s věcí v rozporu se zákonem, nelze k jeho protiprávnímu úkonu (je-li absolutně neplatný nebo byla-li řádně vznesena námitka relativní neplatnosti) přihlížet a věc je třeba zahrnout do vypořádání a zpravidla mu ji přikázat. Jestliže však věc ke dni vypořádání neexistuje a jeden z účastníků zavinil, byť i z nedbalosti, její zánik, nelze ji již do vypořádání zahrnout, je však třeba přihlédnout k této skutečnosti při stanovení výše podílu, neboť jde o pochybení při hospodaření se společným majetkem, snižující zásluhy na jeho udržení.

Vypořádání SJM po rozvodu – výběry z účtů jedním z manželů

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 22Cdo 4021/2010

Výběr prostředků z účtu u peněžního ústavu jedním z manželů není kvalifikován jako neplatný právní úkon, a to ani v případě, že se vymyká obvyklé správě společného majetku.  Pokud však následné nakládání s vybranými prostředky přesahuje rámec obvyklé správy, pak k němu nelze přihlížet, a tyto prostředky je třeba zařadit do společného jmění a vypořádat.

Vypořádání SJM po rozvodu – náhrada nákladů soudního řízení

Nález Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. I. ÚS 1441/2011

Rovněž v řízení o vypořádání společného jmění manželů je rozhodování o náhradě nákladů řízení ovládáno zásadou úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.). Toto základní pravidlo lze v konkrétním případě korigovat buď nepřiznáním náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků, jsou-li pro takový závěr dány důvody hodné zvláštního zřetele (§ 150 o. s. ř.), nebo přiznáním náhrady nákladů řízení neúspěšnému žalovanému, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání žaloby o vypořádání společného jmění manželů (§ 143 o. s. ř.).